Čím aktuálně fotím
vloženo 14. 7. 2017
Cesta k dobrým fotkám určitě není o nákupu nejlepšího a nejdražšího foťáku. Pokud však máte fototechniku, která vám vyhovuje a neomezuje vás, je značně snadnější se k vysněným fotkám dopracovat. V tomto článku odhalím, jakou techniku aktuálně používám a proč mi vyhovuje.
Během cesty k výbavě, která splňuje mé požadavky, jsem vyzkoušel řadu těl, objektivů i nejrůznějšího příslušenství. Rád bych se s vámi podělil o to, které vybavení v mé sbírce nakonec zůstalo a aktivně jej používám. Některé málo používané nebo nedůležité součásti výbavy pro zjednodušení vůbec nezmíním.
Od začátku jsem věrný systému Micro 4/3, který vyvíjí Panasonic společně s Olympusem. Proč právě tento systém a ne zrcadlovky, jako používá většina fotografů, se můžete dočíst v článku Proč nefotím zrcadlovkou.
Aktuálně do mé výbavy přibylo tělo Sony A7 III s objektivy Sony 55/1.8, Zeiss Batis 85/1.8 a Laowa 15/2.0. Toto vybavení ještě není v tomto článku.
Těla
Olympus OM-D E-M1 Mark II
Jedna z nejvýkonnějších bezzrcadlovek současnosti. Jejím hlavní atributem je dle mého soudu všestrannost a rychlost. S tímto foťákem mohu fotit skoro jakýkoli styl a nejsem přitom výrazně omezen jeho technickými možnostmi. Stačí jen připojit správnou optiku a jede se na plný plyn. Za větru, deště, mrazu; při koukání do hledáčku i ostření přes displej. Hledáček je mimochodem velice příjemný. Foťák lze nakonfigurovat podle vašich představ, možnosti jsou opravdu nepřeberné, až je kolikrát obtížné se v nich orientovat. Překypuje též spoustou praktických moderních funkcí, jako je snímání ve vysokém rozlišení (RAWy o rozlišení přes 80 megapixelů), focus bracketing pro skládaná makra nebo třeba extrémně výkonná stabilizace čipu. Tak výkonnou stabilizaci žádný současný fotoaparát nenabízí a při natáčení videa se vyrovná drahým ručním stabilizátorům. Protože rád fotím s historickými manuálními objektivy, oceňuji i možnost uložit si jejich profily s konfigurací nastavení pro stabilizaci a informacemi, které se zapíší do EXIFu. Za zmínku stojí slot pro dvě paměťové karty, což z foťáku dělá o něco profesionálnější nástroj. Samozřejmě Olympus má i své stinnější stránky. Osobně bych ocenil, kdyby byl větší, aby se ještě lépe držel v ruce. Kontinuální autofocus u videa by mohl být výrazně rychlejší. Videoschopnosti tohoto modelu bohužel obecně nejsou velké, velmi mi například chybí možnost natáčet ve vyšší snímkové frekvenci. Nejvyšší, při které je kvalita ještě dostačující, končí u 30 FPS. Z předchozích fotoaparátů jsem byl zvyklý na velmi dobrý displej s možností plnohodnotného dotykového ovládání. Olympus sice dotykový displej také má, ale jeho použití je omezeno na několik málo funkcí. Jsou samozřejmě situace, kdy narazíte na limity malého snímače, ať už se jedná o hloubku ostrosti nebo šum při vysokých hodnotách ISO. Ale se vším se dá žít a jsem s tím foťákem spokojený.
K fotoaparátu mám 3 originální akumulátory BLH-1 a bateriový grip HLD-9. Bateriový grip pomůže pohodlnějšímu držení, rozšíří možnosti fotoaparátu při focení na výšku a fotoaparát zvětší, což méně znalým zákazníkům může dodat dojmu, že je fotí profík. Vážně. Bohužel stále platí, že větší foťák znamená větší respekt :-).
Panasonic Lumix DMC-GH5
Jako sekundární tělo jsem si zvolil Panasonic GH5. Fotoaparáty od Panasonicu používám celou svou kariéru (G1, G2, GH3, GH4) a při přechodu k Olympusu jsem zjistil, že mi spousta drobností chyběla. Druhé tělo tedy musí tyto mezery vyplnit. Na plné čáře Panasonic GH5 vítězí ve schopnostech na poli videotvorby, kde Olympus vyniká jen a pouze stabilizací. Panasonic na rozdíl od Olympusu dokáže podávat skvělé výsledky i ve Full HD rozlišení a ve 4K rozlišení nabídne vyšší snímkovou frekvenci, což umožní tvorbu zpomalených záběrů. Ve Full HD dokonce umí až 180 FPS. Při focení oceňuji lepší výkony v protisvětle a příjemnější ovládání při manuálním ostření. Hodně napomáhá výrazně čitelnější displej. Spoustu předností, které jsem vyjmenovával u Olympusu, nabídne také – slot pro dvě paměťové karty, stabilizace čipu, focus bracketing, zvýšená odolnost vůči vodě a prachu a další. Kde Panasonic naopak hodně zaostává je rychlost. Mačkat spoušť tak rychle jako u Olympusu není možné a při akčnějším focení si s ním nejsem tolik jistý. Stejně tak sériové snímání nelze v rychlosti s Olympusem srovnávat. Hledáček, ačkoli je svými parametry lepší, není tak příjemný jako u Olympusu.
Objektivy
Panasonic 42.5 mm f/1.7
Světelný portréťák, naprosto skvělé a univerzální sklo. Z mých objektivů je právě tento asi nejčastěji v akci. Výborná světelnost, příjemný bokeh, rychlé ostření. Výstup je ostrý i při nejnižších clonách. Využívám jej na portréty, momentky a taky na makro. Stačí k němu totiž připojit makropředsádku a je z něj výkonný makroobjektiv. Díky tomu, že má velmi malý průměr, dá se před něj připojit skoro jakákoli optika, ať už jde právě o makropředsádky nebo třeba filtry.
Olympus 25 mm f/1.2 Pro
Po nějaké době, co fotím svatby, jsem si uvědomil, jak rád používám ohnisko okolo 20 mm. Rozhodl jsem se proto investovat do nákupu tohoto prémiového objektivu, který se dost možná stane mým úplně nejpoužívanějším sklem. Jeho univerzálnost a kvalita je zejména při focení akcí obrovským plus. Oceňuji i utěsnění proti vodě a prachu. Mé ostatní objektivy utěsněné nejsou, takže v dešti mohu fotit jedině s ním. Světelnost s hodnotou f/1.2 je jedna z nejlepších, které se ve světě objektivů objevuje a dovolí mi dobře pracovat s hloubkou ostrosti. S ohledem na menší čip u fotoaparátu jsou pro mě světelné objektivy nutností.
Olympus 12 mm f/2.0
Objektivů s takto širokým ohniskem a dobou světelností je jako šafránu. Výtečné sklo, které nemá moc konkurentů. Kromě nadprůměrného dílenského zpracování vyniká i svou kompaktností. S pomocí reverzního kroužku jsem s objektivem schopen fotit makro s úctyhodným zvětšením a slušnou obrazovou kvalitou. Obvykle ale slouží na focení krajin a širších celků u svateb a dalších akcí.
Panasonic 100-300 mm f/4-5.6
Obecně zoomy nemám moc rád, ale v teleobjektivech pro můj systém není moc na výběr. Aspoň ne v cenových relacích, o kterých jsem ochoten u teleobjektivu uvažovat. Wildlife totiž moc nefotím a teleobjektivy používám zřídkakdy. Proto si v této oblasti vystačím s kompromisní kvalitou. Člověk musí oželet dobrou světelnost, ostrost a rychlé ostření, na které je zvyklý od svých ostatních skel. Kdo potřebuje kvalitnější teleobjektiv, sáhne po dražším modelu Olympus M.ZUIKO ED 300 mm f/4,0 IS Pro.
Samyang 7,5 mm f/3.5
Stejně jako teleobjektiv, ani extrémně široký objektiv (tzv. rybí oko) by v kompletní výbavě chybět neměl. Tento model je cenově velmi dostupný, plně manuální a obrazový výstup je dostatečný. Nepoužívám jej moc často, ale jsou situace, kdy se hodí mít ho po ruce.
Pentacon 50 mm f/1.8 (M42)
Jak jsem již zmínil, mám moc rád staré manuální objektivy. Díky optickým vadám (které využívám jako přednosti) mají svůj osobitý charakter a vnáší něco „nového“ do současné fotografie, která je typická dokonalou ostrostí a věrností zobrazení. Více o focení starými skly jsem napsal v minulém článku. Můj první M42 objektiv byl právě tento Pentacon. Jeden z nejrozšířenějších objektivů své doby, dnes jej seženete za pár stovek a uděláte s ním hodně parády. Využívám ho zejména na portréty a jiné fotky, kterým chci dát stylový historický nádech. Má příjemný bokeh a v protisvětle umí vyloženě kouzlit. Ale pozor, každý kus je svým způsobem originál a může vykazovat jiné vlastnosti. Já měl na ten svůj nejspíš štěstí.
Helios 44M-7 58 mm f/2.0 (M42)
Další z velmi rozšířených a cenově dostupných objektivů minulé doby. Dá se sehnat kolem tisícikoruny a jedná se o povedené sklo. Dokáže skloubit osobitý charakter s dokonalou ostrostí, čímž se může chlubit málokterý konkurent. Typický je pro něj mírný swirl bokeh (okrajové části snímku jakoby zatočené dokola). Využití u něj mám obdobné, jako u předchozího Pentaconu, při větším zaclonění navíc vynikne velkou ostrostí a věrností podání.
Helios 40-2 85 mm f/1.5 (M42)
To nejlepší nakonec. Pořízení tohoto objektivu posunulo mé focení o velký kus dál a kdybych měl ve své foto-kariéře hledat nějaký výrazný milník, jako první by mě asi napadl právě Helios 40. Jedná se o objektiv vyrobený teprve nedávno podle předlohy téže modelu z minulé doby. Některé staré modely objektivů se pro velkou poptávku začaly znovu vyrábět a jsou stejně osobité jako kdysi. Dlouhá ohnisková vzdálenost ve spojení s výtečnou světelností dělá z tohoto objektivu silný portrétní nástroj. Člověk se s ním však musí naučit velmi dobře pracovat, jinak bude ze snímků spíše zklamán. Objektiv je ostrý jen ve svém středu, takže nepřipadají v úvahu jiné než středové kompozice. U předchozího modelu jsem zmínil mírný swirl bokeh. Helios 40 jej má dokonce velmi výrazný a je jeho velkou předností. Bokeh tohoto Heliosu patří k tomu nejlepšímu, co mezi objektivy můžete vidět. Obvykle je nutná precisní postprodukce, zejména doladění ostrosti tam, kde ji potřebujeme. Pro Helios 40 je totiž přirozená značně měkká kresba, která na první pohled vypadá neostře, ale dá se s ní dobře pracovat, když víte jak. Velká část fotek, které považují za své top, je focena právě jím. Pro případné zájemce o nákup tohoto modelu musím zmínit, že je na poměry starých skel poměrně drahý (obvykle přes 10 000 Kč) a špatně se shání.
Kromě černého Heliosu 40-2 mám i stříbrný Helios 40-1, který teprve testuji a považuji ho spíše za investici než jako další objektiv na focení. Bude totiž pravděpodobně velmi podobný svému mladšímu bráškovi.
Příslušenství k objektivům
Typickým příslušenstvím k objektivům jsou filtry. Používám zejména polarizační filtr (pro zvýraznění mraků, zmírnění odlesků) a šedé ND filtry o různých propustnostech od českého výrobce VFFOTO (pro dlouhé expozice). Všechny filtry mám o průměru 62 mm a k objektivům je připojuji přes závitové redukce.
Pro makrofotografii používám doma upravenou makropředsádku (původně nejspíš součást nějakého Meotaru). Doplnil jsem ji o závitový kroužek a focení drobných objektů už si bez ní neumím představit. Dále stojí za zmínku reverzní kroužky, které dovolí objektiv připojit k tělu obráceně a dosáhnout ještě většího zvětšení než dovolí zmíněná makropředsádka. Používám jeden pro Olympus 12 mm f/2.0 a jeden podomácku vyrobený pro rybí oko Samyang 7,5 mm f/3.5.
M42 objektivy je nutno k tělu připojit přes redukci. Používám buď standardní redukci nebo redukci s optickým členem, tak zvaný speedbooster. Ten opticky zvětší čip – v důsledku toho dojde ke snížení ohniskové vzdálenosti a zvýšení světelnosti objektivu. Okrajové části objektivu, které kvůli crop faktoru zůstaly nevyužité, najednou zasáhnou do snímku. A protože právě na nich je kresba starých skel nejosobitější, je tato redukce mým oblíbeným vybavením. Zejména u Heliosu 40 by to bez ní byla velká škoda. Tato redukce je k sehnání pouze v zahraničí (případně přese mě, stačí mi napsat).
Další vybavení
Paměťové karty
Dosud se mi nestalo, že by mi nějaká karta odešla do věčných lovišť, ale uvědomuji si, že se to může stát a proto při důležitých foceních využiji dvou slotů, které můj Olympus i Panasonic poskytují. Zápis může probíhat na obě zároveň a když jedna náhodou odejde, druhá poslouží jako záloha. Důležité na paměťové kartě je, zda je dostatečně rychlá pro potřeby vašeho foťáku a focení. Protože Olympus OM-D E-M1 Mark II patří k tomu nejrychlejšímu ve světě fototechniky, potřebuje k plynulému provozu i rychlé paměťové karty. Rychlost zápisu kolem 100 MB/s, kterou nejčastěji používané karty mají, je snesitelná, ale pro maximální využití potenciálu foťáku je dobré mít po ruce ještě rychlejší médium. Jednu kartu s kapacitou 128 GB tedy mám ve standardu UHS-II; ta zvládá rychlosti okolo 300 MB/s.
Aktuálně používám několik karet o kapacitách 64 GB nebo 128 GB. To jsou hodnoty, při kterých se nemusím bát, že uprostřed focení paměť dojde – i když už fotím několikátou zakázku.
Stativy
Kdo mě zná, ví, že nejsem moc velký fanda focení se stativem. Je to do jisté míry dáno tím, že používám foťáky, u kterých lze velmi přesně a rychle ostřit přes displej nebo elektronický hledáček. Olympus má navíc velice účinně stabilizovaný čip. Focení se stativem by zbytečně zdržovalo. Jsou však případy, kdy se bez stativu fotograf opravdu neobejde. Například dlouhé expozice nebo snímání ve vysokém rozlišení. To probíhá tak, že Olympus vytvoří 8 snímků (každý posunutý o půl pixelu), které následně složí. Celá operace trvá nějakou dobu a z ruky to udržet nelze. A co společné fotky, na kterých nesmí chybět ani fotograf, že?
Protože je ro mě důležitá mobilita a nízká hmotnost, můj nejoblíbenější stativ je doma vyrobený „gorillapod“. Základy má v originálním stativu od firmy Joby, ale nohy má vytvořené z hadic LOC-LINE, určených na vodění chladicí kapaliny. Nedávno jsem si pořídil ještě lehký a přitom plnohodnotný stativ Zomei Q666c. Není o moc těžší a ve složeném stavu ani větší než gorillapod. Avšak jeho rozložení, nastavení a manipulace s ním trvá podstatně déle. Pokud však potřebuji vysoký stativ, musím ten čas obětovat, protože s gorillapodem se do moc velké výšky nedostanu (leda bych jej zamotal kolem sloupu nebo stromu).
Odrazné desky
Při focení portrétů je odrazná deska užitečný pomocník. Obzvláště pokud máte někoho, kdo vám ji podrží. Používám odrazné desky z Číny. Jednu malou kulatou o průměru 55 cm a jednu větší, oválnou, která má v delším průměru 145 cm. Obě jsou složitelné do kompaktního balení a mají 5 různých povrchů. Stříbrný, který používám nejčastěji, zlatý pro teplejší barvy, bílý pro jemné světlo, bílý průsvitný a černý pro zastínění. Odrazná deska může najít využití i jako plocha, na kterou během focení odkládáte věci (aby se neušpinily od země) nebo pro zastínění od větru.
Blesky
Blesky používám hlavně na makrofotografii. Při focení portrétů a akcí mnohem raději využívám přirozeného světla, je-li to aspoň trochu možné. Po vyzkoušení různých blesků jsem dospěl k názoru, že nepotřebuji vysoký výkon, ani složité funkce. Jen málokdy nastavím sílu záblesků na více jak poloviční výkon a blesk používám nejraději plně manuálně, abych jej měl pod kontrolou. Nakonec jsem při velké spokojenosti skončil u dvou kusů čínského blesku Yongnuo YN460. Oceňuji na něm velmi nízkou cenu, vysokou spolehlivost a superrychlé nastavení. Zamiloval jsem si možnost odpalovat jej na dálku zábleskem z interního blesku ve fotoaparátu. Protože můj Olympus interní blesk nemá, používám k odpalování maličký blesk Olympus FL-LM3, napájený z baterie v těle fotoaparátu. Druhou možností odpálení blesků Yongnuo, kterou využívám, jsou bezdrátové odpalovače. Jejich instalace ale trvá o trochu déle než využití malého blesku, navíc v nich musíte hlídat, zda jsou nabité baterky. Pro rozptýlenější světlo z blesků mám plastové difuzéry a pokud potřebuji světlo ještě měkčí, odpaluji blesky přes průsvitné bílé deštníky, které namontuji na stativy. Zejména pro video pak používám ještě kruhové LED světlo.
Fotobatoh
Jsem ten typ fotografa, co se nestydí foťák zabalit do trička a hodit do brašny od notebooku, avšak na serióznější focení se neobejdu bez fotobatohu, kam se mi vejde všechno vybavení, které zrovna potřebuji. Fototechniku do určité míry ochrání před možnými nárazy a pohodlně vše vyndám a zas uložím. Vejde se do něj navíc i notebook a při troše snažení také svačina.
Klec pro video
Pro příjemnější držení fotoaparátu při natáčení videa a pro možnost připojit více periferie využívám doma vyrobenou klec ve tvaru obráceného C. Běžně díky ní připojuji LED světlo, ale ve výjimečných případech i druhé tělo pro snímání toho samého v jinak širokém záběru nebo s jiným nastavením. Kdybych používal externí mikrofon, byl by též připevněn na ní. Zvukový výstup z interních mikrofonů mých foťáků je však pro mé účely naprosto dostatečný.
Peak Design CapturePro
Naprosto geniální záležitost je tento ústřední výrobek firmy Peak Design. Pomocí stativové destičky fotoaparát přicvaknete kamkoli potřebujete. Nejčastěji na opasek nebo ramenní popruhy u batohu. Vše je rychlé, bezpečné a jednoduché. Zejména v přírodě, když člověk putuje krajinou, tato pomůcka dovolí mít foťák stále pohodlně při ruce. Foťák zavěšený na krku nebo neustále nošený v ruce velmi rychle omrzí a o pohodlnosti se také mluvit nedá.
Peak Design Slide
Dalším zajímavým výrobkem od Peak Design je popruh Slide. Zatímco běžné popruhy jsou k foťáku přivázány a jejich oddělání je práce na několik minut, popruh Slide jednoduše vycvaknete a můžete foťák během okamžiku používat bez popruhu. Popruh od Peak Design je navíc rychle nastavitelný, vyrobený z kvalitního a příjemného materiálu a dostatečně široký, aby při nošení na krku neřezal. Pořídíte ho sice za vyšší cenu než standardní popruhy, ale za sebe říkám, že to za investici stojí. K fotoaparátu se přicvakne za speciální kotvičky, které můžete umístit na různá místa i na více fotoaparátů a popruh připevníte tam, kde jej zrovna potřebujete. Pro větší pohodlí při práci se dvěma těly jsem si pořídil ještě levnější variantu popruhu Peak Design Leash.
Mám pro vás jeden užitečný tip. Možná vás taky štve, jak upevnění kotvičky popruhu u těla fotoaparátu chrastí. Mně to vadilo hodně. Oddělal jsem tedy z těla originální plastovo-kovové uchycovátko a kotvičku od Peak Design připevnil přímo do malého očka na těle. Je to dřina, ale když se budete hodně snažit, lanko u kotvičky tím malinkým očkem protáhnete a chrastění je hned pryč! (na fotkách vybavení tento vylepšovák zatím není)
Vybavení pro postproces
Ke zpracování fotografií i videa používám malý výkonný notebook Asus Zenbook UX303 (Core i7, 1TB SSD, NVIDIA GeForce 940M, 12 GB RAM), ke kterému připojuji různé periferie, včetně velkého 4K monitoru nebo grafického tabletu. Ze softwaru nejčastěji používám Zoner Photo Studio, Adobe Lightroom, Adobe Photoshop a Adobe Premiere Pro.
Snad tento výčet a popis vybavení bude někomu užitečný. Budu se snažit udržovat jej aktuální, aby i mí zákazníci měli možnost nahlédnout pod pokličku a věděli, čím je fotím. Součástí článku jsou odkazy do katalogu obchodu Megapixel.cz, kde se o daných produktech můžete dovědět víc. Nákupem vybavení přes tyto odkazy podpoříte mou činnost (a vás to nebude stát ani korunu navíc).
A nezapomeňte, že nezáleží na tom, čím fotíte, ale jak se svou technikou umíte pracovat a zda máte co fotit. Unavuje mě neustále číst omezenecké internetové diskuze typu jedině Nikon, Olympus mi nesmí přes práh, profi foťák musí být fulfrejm a podobné.