Fotografování rostlin je disciplína, kterou si skoro každý vyzkoušel nebo alespoň má tu možnost. Nedá se říct, zda je jednoduchá, nebo naopak hodně složitá, ale lze v ní dělat spoustu zbytečných chyb.
Fotografie rostlin, jak ji vnímám já, se v ideálním případě pohybuje kdesi mezi dokumentační a uměleckou rovinou. Taková fotografie by měla zachycovat skutečnost, měla by tedy mít své nezanedbatelné dokumentační (někdy až vědecké) poslání. Na druhou stranu by měla být provedena s takovou precizností a mistrností, aby nezapadla mezi miliony jiných fotek, které zaujmou jen svým obsahem.
Jak toho docílit? Instantní návod na to neexistuje, ale snad pomůže pár rad a tipů, ověřených praxí, které by se mohly čas od času hodit a pomoci vaše snímky posunout ke kýženému cíli.
Foťte z úrovně očí
Toto pravidlo znáte asi spíše od focení zvířat nebo lidí, ale i u rostlin se dá v mnoha případech analogicky aplikovat (typicky například u většiny českých orchidejí). Zkuste si k rostlině kleknout a vyfotit ji z boku, přičemž fotoaparát bude mířit kolmo ke stonku nebo květnímu stvolu. Uvidíte, že rostlina hned vynikne. Pokud ji budete fotit ze stoje odkudsi z výšky, pravděpodobně splyne s okolní vegetací a fotka bude taková… nijaká. Fotka z výšky bude mít možná větší dokumentační hodnotu, ale umělecky vůbec nikoho nezaujme.
Korálice trojklanná – jednou focena zvrchu, podruhé z úrovně očí
Kompozice
Není od věci nastudovat si, co je pravidlo třetin a zlatý řez. Na internetu je o tom hodně. Obzvláště pokud fotografujete osamocený květ nebo jiný výrazný detail, ne vždy vypadá nejlépe, umístíte-li jej přesně do geometrického středu fotky. Je to věc estetického cítění, kupodivu pro většinu lidí společná. Užitečné je myslet na to, aby objekt svým sklonem a orientací spíše vstupoval směrem ke středu fotky, než aby vystupoval k jejímu kraji. Velmi často se tato pravidla ale dají porušit a je to k dobru věci – zkrátka komponujte tak, aby to vašemu oku lahodilo. A když doma zjistíte, že to není ono, často se dá fotka vylepšit správným ořezem v postprocesu.
Tořič Bertolonův a rdest zbarvený – květy obou rostlin směřují do středu fotografie
Měření expozice podle hlavního objektu
Určitě se vám už taky stalo, že jste fotili bělokvětou rostlinu a květ byl na všech fotkách přepálený, příliš světlý. Fotoaparát totiž nastavil expoziční hodnoty podle celého pole snímku a zanedbatelný malý bílý kvítek do celkového výsledku mohl jen těžko mluvit. Vše je to ale o nastavení. Nastavte si ve vašem fotoaparátu měření expozice podle jednoho bodu (nebo alespoň menší oblasti), a ten namiřte na květ. Expoziční hodnoty se pak nastaví jen podle květu a výsledek bude hned lepší. Jinou možností, jak dosáhnout téhož cíle, je tzv. kompenzace expozice nebo ruční nastavení expozičních hodnot. Okolí květu bude ve výsledku tmavší než normálně, ale většinou je to menší zlo než úplně pokažený hlavní objekt (květ).
Pracujte s hloubku ostrosti
Hloubka ostrosti je ve fotografii rostlin stejně důležitá, jako u portrétů. Odpíchne totiž fotografovaný předmět od rušivého pozadí. Ve většině případech tedy nastavte na fotoaparátu nízké clonové číslo a použijte objektiv s delší ohniskovou vzdáleností. Myslete ale také na výběr vhodného jedince k focení. Nejlépe rostlinu odpíchnete od pozadí tím, že pozadí bude co nejdál. Skvěle se bude vyjímat rostlina rostoucí na horizontu nebo ta, která nemá ve své blízkosti příliš mnoho vysoké vegetace. Dále je tu samozřejmě možnost využití umělého pozadí. Za rostlinu nainstalujete jednobarevný papír a může být po starostech. Otázkou ale je, jak moc to bude vypadat přirozeně. Dobře tato varianta vypadá obvykle jen při opravdu velmi rozostřeném pozadí, kdy není šance poznat, co za rostlinou skutečně je a z umělého pozadí se do fotky dostane pouze přirozeně působící barevný přechod.
Není-li pozadí a okolí rostliny rušivé, nebojte se jej do fotky zakomponovat a fotografovat i na vyšší clonová čísla a širší ohniska. Takové fotografie osobně považuji za ještě lepší, neboť nebývá jednoduché jich docílit a mají mnohem větší vypovídající hodnotu o rostlině a jejím prostředí než katalogový snímek květu s rozostřeným pozadím.
Pobřežnice jednokvětá a běloprstka bělavá – obě výrazně odpíchnuté od svého pozadí
V poledne odložte foťák a dejte si oběd
Polední slunce je nad vaší hlavou, stejně tak nad hlavou fotografovaných květin. Dělá nehezké ostré stíny a kontrasty mezi osvícenými částmi rostliny a stíny jsou příliš velké. Neplatí jen u fotografování rostlin, že poledne není příliš vhodný čas k focení. Raději vyčkejte, až bude sluníčko níž a bude vám opět pomocníkem. Toto pravidlo můžete ignorovat v případě, že fotíte detail rostliny ve stínu, mistrně ovládáte blesk a odrazné desky nebo když je zataženo. Také u focení drobných detailů obvykle poledne ničemu nevadí. Zejména ale pro fotografie rostlin s částí jejich biotopu bývá nejpříjemnější brzké ranní nebo podvečerní světlo.
Suchopýr pochvatý – někdy je zajímavější fotit celou populaci namísto jednotlivých rostlin
Nechte své fotky vystoupit z davu
Tu rostlinku, co se právě hodláte zvěčnit, už nejspíš zvěčnily tisíce jiných fotografů. Co takhle udělat to na rozdíl od nich aspoň trochu originálněji? Vyfoťte ji při západu slunce, najděte zajímavý detail. Nebo najděte rostlinu, která je tak běžná, že nikoho nenapadne ji fotit a dejte si s fotkou tolik práce, jako by to byl nejvzácnější druh, co jste kdy viděli. Sedá na rostlinu občas motýl? Vyčkejte pár minut a vyfoťte ji s ním. Minimálně tím zaujmete přátele, kteří se o botaniku nezajímají a samotná fotka kytky jim nic neřekne, i kdyby rostla na jediném místě na světě. Málokterý fotograf dokáže rostlinu dobře zachytit i v kontextu jejího okolí. Buďte jiní a naučte se rostliny fotit dobře i s jejich biotopem. Je to o poznání složitější, ale minimálně ode mě budete mít zaručený palec nahoru. Dalším způsobem, jak udělat fotografii zajímavější, je například použití starých manuálních objektivů. Už tím sice neuděláte díru do světa, používá je leckdo, ale to nic nemění na jedinečné atmosféře, jež do fotek dokáží vnést.
Detail květu vstavače nachového a list masožravé rosnatky prostřední s ulovenou mouchou
Věrné barvy
Zatím jsem se zaměřoval na focení rostlin v přírodě, ale co když budete chtít zvěčnit svůj výpěstek doma v květináči? Pokud fotíte v interiéru, dejte si pozor zejména na věrohodnost barev. Různá umělá osvětlení, barevné koberce i barevně vymalované pokoje barvu fotky výrazně ovlivní a ne vždy se to dá dostatečně vylepšit počítačovými úpravami. Myslete na to, že nejlepší bývá světlo přirozené. Postavte si fotografovaný objekt k oknu nebo rovnou ven, je-li to možné. Aby fotografie plnila svou dokumentační roli, barvy by neměly být zkreslené.
Koniklec jarní a koniklec otevřený z lokality u Bělé pod Bezdězem
Víte, co fotíte?
Když už si s focením dané rostlinky dáváte tu práci, bylo by fajn vědět, co je to vlastně za druh a čím je zajímavý. Fotografie „prstnatce májového z Prášil na Šumavě“ má větší hodnotu a využití než fotografie „hezké květiny ze Šumavy“. Pokud je na vaší fotce opravdová vzácnost, doporučuji neuvádět přesné místo nálezu, je to přinejmenším neetické – vystavíte tím rostlinu přílišnému turistickému ruchu.
Švihlík krutiklas z jedné moravské lokality a starček karpatský z Vysokých Tater
Buďte vynalézaví
Nestačí mít jen dobrý foťák. Ten v mnoha případech ani nepotřebujete a stačí vám obyčejný levný kompakt. Musíte mít nápad a pokud se nespokojíte s běžnou pampeliškou, tak i jisté znalosti o výskytu zajímavých druhů. Jak vyfotit rostlinu, která běžně roste v těch nejtemnějších místech lesa? Jak fotit druh, který roste pod vodou a když ho vytáhnete nad hladinu, ztratí svůj tvar? Jak rostlinu stabilizovat, když fouká vítr a kýve s ní sem a tam? Na to už si musí každý přijít sám. Můžete si v batůžku vedle objektivů nosit třeba skřipec do vlasů, vázací drátek, odraznou desku pro odclonění větru, sklenici, ve které lze fotit věci ponořené ve vodě a tak dále.
Vanička na focení vodní aldrovandky měchýřkaté a výsledek trpělivého čekání na opylovače
Znejte svou techniku lépe než vlastní boty
I s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo… když to s ním umíte. A když neumíte, nezachrání vás ani technika za statisíce. Znalost vlastního fotoaparátu je naprosto klíčová, obzvlášť v situacích, kdy fotíte bližší detaily nebo jiné nestandartní scény. Při použití automatických režimů můžete jen doufat, že fotoaparát udělá, co od něj chcete. Lepší je mít vše pod kontrolou a vědět, co s fotografií udělá clona, expoziční čas, citlivost ISO, na co je dobrý ten a ten objektiv, jak použít blesk a tak dále. Jestli v těchto základech tápete, je pro vás určen můj článek Základní fotografické parametry pro začátečníky a koho zajímají hravé způsoby focení drobných detailů, pak i Techniky makrofotografie pro každého. Používáte-li k focení kompaktní fotoaparát nebo mobil, i zde je šance na skvělé snímky, přestože možnosti jsou trochu omezenější a ne vždy se dá plně vyhnout automatickým režimům.
Šafrán neapolský – fotografie z mobilu a z velkého foťáku
Cestujte!
A mějte při tom oči otevřené, protože ty nejzajímavější rostliny, které jen tak někdo nefotil, za vámi samy nepřijdou. Nedržte se pouze nejfrekventovanějších destinací a cest. Turisté obvykle míří za jinými cíli, než jsou zajímavé rostliny, tudíž když zvolíte cestu, která vede na bezejmenný kopec místo cesty, která vede na vedlejší kopec s rozhlednou a turistickou stezkou, velmi pravděpodobně uvidíte z rostlin více a ještě k tomu si užijete klidu. Myslete na to, že čím pomalejší dopravní prostředek použijete, tím více uvidíte. Pěšky nebo na kole najdete víc zajímavého než z okénka automobilu. A věřte, že není třeba prodírat se hustými křovisky mimo cesty. V nejbližším okolí cest se běžně prolíná více různých biotopů a logicky tak právě u cest najdete největší druhovou pestrost rostlin i jiných organismů.
Abyste se za fotky nemuseli stydět
Na závěr jedna ochranářsko-etická poznámka. Je velmi časté, například na známých lokalitách orchidejí, že ty nejkrásnější rostliny mají kolem sebe vyškubaný kruh (okolní vegetace se do fotky přece nehodí, že?), vedou k nim vyšlapané cestičky a vliv dychtivých návštěvníků-fotografů je vidět už z dálky. Přátelé, snažte se, abyste po sobě zanechávali jak lokalitu, tak samotné rostliny, přesně v takovém stavu, jako když jste přišli. Pokud chování neohleduplných jedinců přímo neohrozí rostliny, přinejmenším poničí estetický ráz celého místa, za což budoucí návštěvníci jistě nepoděkují. Používejte při focení nejen foťák, ale i hlavu. Jedině tak se budete moci svou fotkou s čistým svědomím pochlubit!